Základní rozdělení závitových vložek dle způsobu použití
Samořezné vložky se skládají z vnitřního hrubého metrického závitu a vnějšího závitu se speciální geometrií, která zajišťuje optimální upevnění v konkrétním materiálu. Jejich výhodou je univerzálnost, neboť jsou vhodné pro aplikaci do kovů i plastových materiálů. Další výhodou je snadná montáž. Samořezné vložky se vyrábí v těchto provedeních:
Nejběžnější samořezná vložka, vhodná pro většinu aplikací. Vyrobena je z kalené pozinkované oceli, nerezu A2 nebo mosazi. Ocelové vložky lze použít do kovových materiálů i plastů. Nerezové mají použití omezené, vhodné jsou pro aplikaci do hliníku nebo plastů; do oceli a nerezu je nelze montovat. Mosazné vložky jsou vhodné pro pro lehké kovy a termoplasty.
Mosazné vložky s podélnými drážkami určené pro termoplasty.
Vložky s řezným otvorem, pro lehké kovy, termoplasty a termosety. Kruhové řezné otvory mají využití v aplikacích, kde je nežádoucí efekt pružení (zároveň jištění) běžný u vložek ENSAT 302. Byly vyvinuty pro těžko obrobitelné materiály. Mají silné stěny, řezná síla je rozdělena na tři řezné hrany. Krátký tvar Ensat 307 je vhodný zvláště pro malé tloušťky materiálu.
Vložky se zásobníkem na třísky. Vhodné pro lehké kovy, termoplasty a termosety. Používají se zejména u elektro aplikací, kde je nutné zamezit, aby tříska propadla do prostoru vnitřního závitu vložky.
Hlavní výhody samořezných vložek ENSAT:
- Ensat má velkou účinnou střižnou plochu (E ņ B) a tím vyšší vytahovací pevnost, tj. místo řezaného závitu M5 stačí často Ensat M4.
- Ensat se našroubuje do obrobku dodatečně. Výhoda: zřetelně vyšší výkon u licích strojů, žádné zmetky následkem chybně zalitých vložených dílů, žádný formovací písek v závitu.
- K zašroubování Ensat stačí předem litý nebo převrtaný úložný otvor s normálními požadavky na toleranci. Závit má vždy přesnou polohu.
- Potřebné pracovní úkony řezání závitů při drátěných vložkách, často s odlomením čepů atd. jakož i drahé opotřebitelné nástroje (speciální vrtáky, mezní válečkové kalibry) u Ensat - systému odpadají.
- Ensat není citlivý na malá místa s lunkry a zamezuje škodám, které mohou vzniknout vytrženými závity.
Příprava otvoru pro samořezné vložky
Ještě před samotnou montáží vložek je nutné zhotvit otvor v protikusu, do kterého má být vložka aplikována. Nejčastěji se otvor vrtá, méně často frézuje, ale je možné jej vytvořit přímo v odlitku. Zahloubení otvoru není zpravidla nutné, nicméně může usnadňovat montáž a chránit povrch dílu před poškozením. Rovněž umožňuje dobré lícování vložky a součásti.
Tloušťka materiálu:
Délka vložky Ensat® = nejmenší povolená tloušťka materiálu A
Hloubka slepého otvoru: minimální hloubka B
Minimální tloušťka stěny: tloušťka stěny závisí na tvrdosti a pevnosti materiálu součásti
Doporučení pro lehké kovy: ≥ 0,2 až ≥ 0,6 d2 (d2 = vnější průměr [mm] vložky Ensat)
Doporučení pro litinu: ≥ 0,3 až ≥ 0,5 d2
Určení doporučené velikosti otvoru pro vložku
Ke stanovení doporučeného vrtaného otvoru je nutné specifikovat skupinu materiálu dle tabulky níže.
Samořezné vložky jsou vhodné zejména pro kovy a různé druhy plastů, pohybujeme se tedy ve skupině materiálu označených I až IV. Příklad: vložku budeme aplikovat do měkké litiny, materiálová skupina je tedy III. Z uvedeného vyplývá, že u pevnějších materiálů bude vrtaný otvor větší a obráceně. Nominální průměr vrtaného otvoru konečně nalezneme v níže vyobrazených tabulkách.
Postup ruční montáže vložek ENSAT
Nyní bude následovat postup aplikace vložek do daného materiálu. Samořezná vložka si sama najde cestu v již připraveném otvoru a k tomu je potřeba speciálního montážního nástroje. Typ nástroje zvolíme dle předpokládaného množství. Pro montáž jednotek nebo desítek kusů lze použít nástroj ENSAT BN 1181 pro ruční montáž a vratidlo.
1/ Vyvrtáme otvor, případně zahloubíme.
2/ Vložku našroubujeme na nástroj, řezným zářezem event. řezným otvorem dolů.
3/ Zašroubujeme vložku až cca 0,1 - 0,2 mm pod povrch obrobku. Nevyhýbat bočně!
4/ Šroubovací nástroj otočíme zpět. Opěrný kus je nutné přidržet pomocí klíče až se jištění uvolní.
Pro domácí použití, tedy montáž jednotlivých kusů vložek, si lze vystačit s pomocí šestihranného šroubu a matice. Montáž je obdobná jako s použitím speciálního nástroje, který nahradíme šroubem s šestihrannou hlavou a maticí. Doporučujeme používat šrouby vyšší pevnosti, nejlépe 10.9 nebo 12.9. Utahujeme pak s pomocí ráčny a oříšku. Před vyšroubováním šroubu odkontrujeme matici, aby vložka neměla snahu se vyšroubovat z protikusu.
Postup strojní montáže vložek ENSAT
Pro strojní montáž použijeme nástroj BN 1182, kde bude nejprve nutné nastavit správnou délku uložení závitového kolíku (4). Nejprve stáhneme převlečné pouzdro (2) ze stopky (1). Je zajištěno pouze odtlačovacími šrouby s kuličkou (9). Kolík (7) je aretován dvěma stavěcími šrouby (= červíky) s jistícím povlakem (5). Tyto povolíme a následně dle potřeby zašroubujeme nebo vyšroubujeme závitový kolík. Správná délka závitového kolíku pro vložky s řeznou drážkou event. řezným otvorem vyplývá ze stoupání vnějšího závitu (P), viz vyobrazení níže.
Jakmile nastavíme požadovanou polohu kolíku, utáhneme pevně stavěcí šrouby. Před utažením zkontrolujte, že stavěcí šrouby dosednou přesně na hladké plochy kolíku a nikoliv do závitu. Správnou polohu vyznačuje kruhová značka na spodní části kolíku. Nakonec nasadíme závitové pouzdro na stopku. Pouzdro by se mělo po sestavení nástroje velmi lehce otáčet.
Dalším krokem je nastavení obrobku tak, aby otvor a vřeteno stroje na sebe přesně navazovaly (ne zešikma). Stroj je nutné nastavit na přesnou hloubku zašroubování (cca 0,1 - 0,2 mm pod povrch obrobku). Stroj zapneme na pravý chod. Otočné vnější pouzdro nástroje musí na začátku šroubování doléhat na vnější viditelný dorazový kolík tak, aby jím byl unášen ve směru chodu hodin. Nyní musíme přivést vložku k nástroji (zářez, event. řezný otvor dolů). Ovládací páku stroje stlačíme až se vložka zařízne do vyvrtaného otvoru, následně zapneme zpětný chod. Vložka je nyní v protikusu. Při strojní montáži je třeba zabránit tvrdému dosednutí nástroje na obrobek. Jinak vznikne nebezpečí zlomení závitového kolíku.